Dá se předejít nástřihu?
Přesně tuto otázku si klade mnoho těhotných žen, proto vám přináším pár názorů na
téma „ochrana hráze“. Kliknutím na název metody získáte podrobnější návod.
Některé porodní asistentky doporučují v posledních cca šesti týdnech před porodem
provádět pravidelnou masáž hráze. Díky ní by se měla oblast hráze stát pružnější, a
tím i více odolná vůči natržení a také se žena naučí při pocitu tlaku hráz uvolnit - tím
může lépe ovládat vytlačování miminka během druhé doby porodní.
Naopak mnoho porodníků a porodních asistentek se domnívá, že pokud je při porodu
hráz podpíraná, tlačení je správně načasované a dětské hlavičce a ramínkům se
ulehčuje postup, masáž hráze není potřebná. Na druhou stranu takovýto postup je
nejjednodušší na porodním lůžku v poloze vleže na zádech, případně v polosedě s
nohami ve třemenech. V ostatních polohách je ochrana hráze složitější, buď se nedělá
vůbec nebo se chrání „naslepo“. Ovšem takováto ochrana hráze není jednoznačná -
část odborníků tvrdí, že sahání na hráz v průběhu druhé doby porodní naopak riziko
trhliny zvětšuje. Našla jsem odkazy, že na toto téma byla relativně nedávno provedena
studie, bohužel se k ní nemůžu dostat (buď hledám špatně, nebo není na internetu
veřejně přístupná). Pokud se mi podaří něco zjistit, dodám sem podrobnosti :o) )
Co se mi však zjistit podařilo - výsledky jedné kanadské studie. Číslo vyjadřuje procento žen,
které porodilo s neporušenou hrazí (tedy bez nástřihu i natržení):
| . |
bez masáže |
s masáží |
| prvorodičky |
15,1% |
24,3% |
| vícerodičky |
32,4% |
34,9% |
Takže jak je vidět, masáž se zdá být účinná hlavně u prvorodiček. A anglická studie z
roku 1994/5 to ještě upřesňuje - zejména u žen nad 30 let.
Někde se masáž hráze provádí i ve druhé době porodní. O takovémto postupu taky existují
pochybnosti - masírování překrvené a oteklé tkáně nemusí být zrovna to pravé ořechové...
Další možný způsob, jak ochránit při porodu hráz, je posilování svalů pánevního dna.
To jsou svaly, které se nachází ve spodní části pánve a každá žena (ať už těhotná nebo
netěhotná) by jim měla věnovat náležitou pozornost. Proč? Třeba proto, že jejich
ochablost vede třeba ke špatnému držení těla nebo dokonce k neschopnosti udržet
moč (= močové inkontineci). Tyto svaly dostávají zabrat zejména v těhotenství, kdy
na ně naléhá miminko.
A co mají společného s ochranou hráze? Pokud je žena dokáže ovládat, dokáže také
efektivněji regulovat tlačení a to samo o sobě může mít pozitivní vliv i na hráz.
Tento přístroj se používá v posledním měsíci těhotenství a kromě posilování svalů
pánevního dna zároveň roztahuje hráz, a tím ji připravuje na porod. EPI-NO je možné
použít i k rychlejší regeneraci svalů po porodu. Balonek se zavede do pochvy a každý
den se nafoukne o něco víc, až do velikosti zhruba novorozenecké hlavičky, žena se
ho zároveň snaží vytlačit. To jí napomáhá uvědomovat si, které svaly a jak je nutné
během porodu použít, taky velikost balonku připravuje hráz na skutečnou velikost, na
kterou se bude muset roztáhnout. Přístroj má pouze dvě nevýhody - tou první je
nemalá cena (cca 2-4.000,- Kč), tou druhou (a to podstatně závažnější) že se nedá
koupit v České republice. Pokud cestujete do zahraničí, k dostání by měla být
například v německých lékárnách. Pokud chcete risknout koupi přes internet s
dodávkou ze zahraničí (pokud je to vůbec možné? - s takovým nákupem nemám
zkušenosti), lze přístroj objednat na stránkách výrobce.
4. ...a ještě rada na závěr
Na starých stránkách Hnutí za aktivní mateřství
byla poradna porodní asistentky Ivy
Konvalinové z Vrchlabí.
Bohužel, v současné době je poradna dlouhodobě
nepřístupná (září 2002), tak si dovolím přetisknout jednu z jejích odpovědí, a to právě
na „naše téma“:
Jedna zahraniční kolegyně říká o druhé době porodní svým klientkám: 'Ďábel ve tvé
hlavě ti bude šeptat: TLAČ, TLAČ A BUDEŠ TO MÍT BRZY ZA SEBOU! A anděl ti
bude našeptávat POMALU, POMALU AŤ SE NEPORANÍŠ!' Neslyšela jsem výrok,
který by lépe vystihl situaci, o které mluvíme. Jakmile zjistím, že branka je zašlá (
začala druhá doba porodní ), oznámím ženě, že porodní cesty jsou otevřené a bude
třeba děťátko vytlačit. Nechávám ji tlačit tak, jak sama cítí a po každém zatlačení ji
chválím a povzbuzuji, když si přestává věřit. Připomínám, že není třeba tlačit každou
kontrakci, pokud bude mít pocit, že si ona i děťátko potřebují odpočinout. Jakmile se
hlavička začne ukazovat ve vchodu poševním, nutivé kontrakce jsou pro mnohé ženy
velmi nepříjemné. Mám-li v péči ženu, která intenzívně tlačí, nabádám ji, aby
vydechovala, eventuálně křičela - tím se sníží tlak hlavičky na hráz a tkáně mají šanci
se pomalu rozvinout. Nejhůře je snášena doba, kdy se hlavička po kontrakci vrací
zpátky do pochvy - ujišťuji, že je toto normální, že si tak matka i dítě odpočinou. Ve
chvíli, kdy se hlavička přestane schovávat a její velká část zůstává před rodidly i
mimo kontrakce (velmi nepříjemná chvíle!) ujistím maminku, že ji čeká poslední
kontrakce, prosím, aby vydržela dýchat a bráním svou rukou hlavičce v rychlém
postupu. Při příští kontrakci porodíme děťátko buď bez poranění nebo s takovým
poraněním, které vznikne v místě, které je nejslabší, kde se nejlépe zhojí a nejméně
bolí. Když ranky nekrvácí, není třeba ani šít.
Závěr: trpělivost a nespěchat na porod. Musím říci, že nejvíce velkých poranění jsem
za svou mnohaletou praxi v různých porodnicích viděla právě v souvislosti s
nástřihem. Při intenzívním tlačení vznikají vedle nástřihu další trhliny z toho
nechvalně známého pokřiku na porodních sálech: nadechněte se, zadržte dech a
TLAČTÉÉÉ!!!
Tak, a tím jsem napsala vše, co o ochraně hráze vím. Pokud máte i vy nějaké
tipy, tak mi je napište a já je sem doplním :o)
Přečtěte si:
Nástřih nebo natržení?
