Nástřih nebo natržení?
Jak už to tak v porodnictví (a lékařství vůbec :o) ) bývá, tak na většinu postupů
neexistuje jednotný názor. Nástřih patří mezi ně. Existují prakticky tři hlavní názory:
1. nástřih je lepší než natržení
2. natržení je lepší než nástřih
3. pravda je uprostřed - záleží na konkrétní situaci
Nástřih
Z hlediska velikosti rány je hodnocený jako natržení II. stupně (I. st. je nejmenší
poranění, IV. st. nejhorší), to znamená, že vždy vyžaduje zašití. Velkou výhodou je,
že je lékařem kontrolovaný, takže jej lékař vede ve směru, kde nenadělá velké škody.
Velké nevýhody má hned dvě - jednou nastřižená tkáň je víc náchylnější k roztrhnutí,
takže nakonec se k nástřihu může přidat ještě natržení a konečný výsledek je horší,
než kdyby došlo k natržení samotnému. Druhá nevýhoda spočívá v poloze ženy při
druhé době porodní - nástřih je možný prakticky víceméně jenom v poloze na zádech,
v jiných polohách je hráz hůře dostupná a kontrolovatelná. Zastánci porodů bez
nástřihu tvrdí, že zrovna v této poloze se hráz nemůže postupně a rovnoměrně
roztáhnout, takže riziko spontánního natržení je větší, než v jiných polohách. Nakolik
by toto tvrzení obstálo ve výzkumech, nevím. Nevzpomínám si na žádnou studii, která
by toto řešila (čímž nechci tvrdit, že neexistuje - jenom o ní nevím). Zato vím o studii,
která porovnávala liberální a omezené provádění episiotomií. V tom prvním případě
bylo víc žen s poraněnou hrází, aniž by to pro ně nebo pro miminko mělo nějaké
výhody.
Natržení
Pokud je natržení malé, tak narozdíl od nástřihu ani nevyžaduje sešití, a provést v
takovém případě nástřih „preventivně“ by vlastně ženě zbytečně způsobilo větší
trauma. Velku nevýhodou je, že v tomto případě si člověk sám nevybere, kudy
natržení povede (narozdíl od nástřihu). Říká se, že v tomto případě hrozí větší rizko
poranění, ale pokud vím, není to pravda. V roce 1995 byla provedena pozorovací
studie, ze které vyplynulo, že trhlina III. st. se vyskytla v:
- 0,4% v případě, že nástřih proveden nebyl
- stejný výsledek v případě, že byl proveden šikmo střižený nástřih (tento typ nástřihu
se účiněji vyhýbá análnímu svěrači a konečníku)
- 1,2%, pokud byl nástřih vedený po střední linii (tento typ se snadněji sešívá a je při
nich menší plocha zjizvené tkáně)
Světová zdravotnická organizace na základě studií jako opodstatněné důvody pro
provedení episiotomie u fyziologicky probíhajícího porodu považuje:
- znaky poruchy plodu
- nedostatečný pokrok porodu
- nebezpečí trhliny III. stupně, včetně trhliny III. stupně z předchozího porodu
(vzhledem k tomu, že se jedná o zhruba půlprocentní nebezepčí, měl by se tento
důvod používat výjimečně)
Někteří lékaři jako výhody nástřihů oproti natržení uvádí tyto důvody:
- čisté nastřižení se hojí snáze, než cik-cak natržení
- předchází se jím poškození svalů pánevního dna a tím se zabraňuje samovolnému
úniku moči v pozdějším věku
- předchází se poškození hlavy plodu
Žádný z těchto důvodů nebyl studiemi potvrzen, ačkoli se o to snažily. Natržení i
nastřižení se hojí stejně dobře/špatně, procento inkontineních žen nebylo menší a ani
se nevykytly důkazy o ochraně plodu.
A ještě drobnost - pokud doufáte, že vám nástřih a následné sešití zkvalitní sexuální
život, tak i tady se mýlíte. Na zpevnění svalů byste potřebovaly buď vaginoplastiku nebo (a to lépe)
- cvičit, cvičit, cvičit...
