Pokud si v Čechách dovolím položit porodníkům otázku, za jakých podmínek by pro ně byl přijatelný porod doma, musím počítat s tím, že se na mou hlavu snese vlna kritiky - v lepším případě budu obviňována, že se snažím zavádět Holandsko do Čech, v horším případě se budou lékaři tvářit, jako kdybych se právě přiznala, že jsem hromadný vrah... A doprovází to slova o nebezpečnosti pro matku i dítě, o tom, kolik životů bude zmařených, jak se drasticky zhorší naše perfektní výsledky v oblasti porodnictví...
A jak je to ve skutečnosti? Ve Velké Británii byla prováděna studie na ženách, které rodily doma a které rodily v nemocnici - její výsledky vám teď přináším. Berte však na vědomí, že studie byla prováděna ve státě, který je na porody doma připravený. Nikoli tím, že by před domem rodičky čekala sanita i s kompletním porodnickým týmem včetně anesteziologa, kteří zvládají případné komplikace. To bývá pouze utkvělá představa některých českých lékařů, a zatím se mi nepodařilo natrefit na stát, kde by to tak fungovalo. Připravenost spočívá zejména v tom, že pro porodní asistentky je zcela normální docházet k porodům domů, a lékařům nepřipadá divné, že když dojde k problému, jsou ženy převezeny (buď vlastním autem, nebo přivolanou obyčejnou záchrankou) do nemocnice pro změnu do jejich péče. V Británii rodí doma přibližně 10% žen, v některých oblastech míň, v jiných víc.
Tato studie zahrnuje všechny ženy, které plánovaly rodit doma ve 37. týdnu těhotenství v roce 1994 ve Velké Británii. Bylo jich 5.971. K tomuto číslu je přirovnáno 4.724 žen, které byly ve stejné "rizikové skupině", ale plánovaly rodit v nemocnici. Tyto ženy byly vybrány tak, aby odpovídaly věkem, počtem dětí, které již měly, místem bydliště a předchozí porodnickou historií.
Nepodařilo se najít odpovídající počet žen z mnoha důvodů, např. ženy plánující rodit doma jsou celkově vzdělanější a bohatší než ženy plánující rodit v nemocnici, což je dělá méně rizikovými v již nízce rizikové skupině. Nebylo zjištěno, proč tyto faktory ovlivňují rizikovost.
Celkový profil celé skupiny byl nízkorizikový. Pro všechny výsledky platí, že plánované porody doma (i s akutními převozy do nemocnice) byly porovnány s plánovanými porody v nemocnici.
Prvorodičky tvořily 16% celkové skupiny, 84% čekalo druhé nedo další dítě. Matky po císařském řezu tvořily 1% skupiny porodu doma a 3% skupiny porodů v nemocnici.
Plánování porodu doma snížilo riziko asistovaného porodu (např. kleště) a císařských řezů na polovinu. Celkově se tyto zásahy moc nevyskytovaly, jelikož celá skupina byla nízce riziková.
| . | porody doma | porody v nemocnici |
| spontánní vaginální porod | 94,7% | 90,2% |
| asistence (kleště, vakumextrakce) | 2,4% | 5,4% |
| císařské řezy | 2,0% | 4,1% |
Porody doma (včetně převozů) měly menší pravděpodobnost poporodního krvácení, méně
episiotomií, ale více perineálního natržení 1. stupně. Natržení 2. stupně bylo stejné u obou
skupin. Veškerá natržení čípku se objevila pouze u skupiny v nemocnici.
(Pozn. - i malá episiotomie se díky hloubce rány vyrovná natržení
2. stupně. Nejmenší je natržení 1. stupně, nejhorší 4. stupně.)
Ze skupiny plánovaných domácích porodů z žen, které již rodily, 9,7% mělo předchozí asistovaný porod a 1,4% mělo předchozí císařský řez. 15,6% žen s předchozím asistovaným porodem bylo převezeno do nemocnice a u žen s předchozím císařským řezem to bylo 28% (tzn. že 72% žen s předchozím císařským řezem porodilo doma).
Studie nepodává informace o tom, kolik žen s předchozím císařským řezem mělo opakovaný císařský řez po převozu, ale celkově 11,2% žen, které byly převezeny do nemocnice, skončilo císařským řezem.
16% žen, plánujících rodit doma, bylo převezeno do nemocnice. Z toho bylo 60% prvorodiček a 40% vícerodiček.
90% žen, které již rodily a plánovaly rodit doma, tak učinilo. 10% bylo převezeno. Některé převozy byly již před porodem. Nejčastějším důvodem pro převoz byl pomalý nebo žádný postup (32,7%), předčasný odtok plodové vody (24,8%) a většina těchto problémů se projevila již před začátkem porodu. Tíseň plodu byla důvodem k převozu ve 14,8%.
Děti, které se narodily při plánovaném porodu doma (včetně převozů do nemocnice), měly nižží pravděpodobnost špatné kondice (nízké APGAR skore) při narození.
V 1. minutě mělo APGAR skore méně než 7 5,2% dětí z plánovaného domácího porodu a 9,3% z plánovaného nemocničního porodu. V 5 minutách mělo skóre méně než 7 0,7% dětí z obou skupin.
| . | porody doma | porody v nemocnici |
| odsávání | 11,3% | 18,0% |
| podávání kyslíku | 5,6% | 9,1% |
| intubace | 0,6% | 0,8% |
Nejčastějším poraněním bylo pohmoždění, které postihlo 0,6% dětí z plánovaných porodů doma (včetně převozů) a 1,4% dětí z plánovaných porodů v nemocnici.
Celkově 5 dětí z plánovaných porodů doma (5.971) a 5 z plánovaných porodů v nemocnici (4.724) zemřelo před porodem nebo se narodilo mrtvých. Tento poměr v obou skupinách byl příliš nízký na to, aby se mohlo dojít k jakémukoliv významnému závěru v porovnávání těchto dvou skupin.
48 hodin po porodu výhradně kojilo 80% matek rodících doma a 58,1% matek rodících v nemocnici. Po šesti týdnech byla tato čísla 65% a 44%.
Nicméně poměr kojících žen byl téměr identický ve skupině matek rodících doma a matek převezených z domova do nemocnice. Matky a děti převezené do nemocnice měly nejsložitější porod ze všech tří skupin (rodící doma, převezené do nemocnice, rodící v nemocnici). To poukazuje na vysoké odhodlání těchto matek kojit nehledě k okolnostem. Vysoké odhodlání může být dalším skyrtým ukazatelem rozdílu mezi průměrnou ženou plánující porod doma a průměrnou ženou plánující porod v nemocnici, což dělá velmi složitým porovnávání podobného s podobným.
|
| tehulka.szm.sk |